Seznam kapitol
Mini počítače lákají všechny, kdo chtějí mít na stole pořádek, volný prostor a žádné zbytečné krabičky na očích. Většinou jde o drobné stroje, které schováme za monitor, ale jen z jedné strany pohledu. Z té druhé na nás stejně vykukují a o svou přítomnost se pravidelně hlásí hlukem ventilátoru. Arctic Senza na to jde úplně jinak. Prostě zmizí pod deskou stolu a díky pasivnímu chlazení se stane nejen neviditelným, ale i neslyšným. Občas se tak možná podvědomě sehneme pod stůl, abychom se ujistili, že tam opravdu je.
Testovaný mini počítač Arctic Senza AI 370 je osazen procesorem AMD Ryzen AI 9 HX 370, který je v modelové řadě Ryzen AI 300 prakticky top modelem.
Informace z aplikace HWiNFO64 nám potvrzují, že se jedná o 12jádrový procesor, jehož 4 výkonná jádra Zen5 s osmi výpočetními vlákny dosahují maximální frekvence 5,15 GHz a 8 úsporných jader Zen5c s šestnácti vlákny pak 3,3 GHz. Základní TDP je nastaveno na 28 W, ale jak si ukážeme později, v zatížení se zvedne až na nadstandardních 60 W. Obrazový výstup zajišťuje integrovaná grafika AMD Radeon 890M s architekturou RDNA 3.5, šestnácti výpočetními jednotkami a maximálními takty 2,9 GHz. Součástí základní desky je pak 32 GB 4kanálové LPDDR5X RAM s 8000 MT/s. Z této paměti si grafická karta pro svou potřebu vyhradila jen 2 GB.
Výkon procesoru jsem nejprve otestoval pomocí syntetických benchmarků. Všechna nastavení BIOSu i systému jsem ponechal ve výchozím stavu, upravil jsem pouze předvolbu režimu v záložce „Napájení“ na možnost poskytující nejlepší výkon.
CPU-Z Benchmark
Nejprve se podívejme na to, co nám o testovaném počítači říkají informativní záložky CPU-Z.
V benchmarku CPU-Z, který zatěžuje primárně samotný procesor, dosáhla Senza AI 370 celkových 9032 bodů ve výkonu všech jader a 790 bodů v zátěži jednoho jádra.
Připojuji graf porovnávající výsledek s nedávno testovaným mini PC MSI Cubi NUC AI+ 2MG Copilot+ PC na platformě Intel s procesorem vyšší střední třídy Intel Core Ultra 7 258V, představeném na podzim 2024, založeném na architektuře Lunar Lake s 3nm výrobní technologií od TSMC.
Validátor benchmarku CPU-Z v některých případech neuvádí parametry testovaného procesoru přesně, respektive nereflektuje změnu některých parametrů v průběhu testu. S tímto vědomím jsem údaje souběžně sledoval pomocí aplikace HWiNFO64 a přitom zjistil, že v tomto případě výsledek skutečnosti odpovídá.
Celý benchmark proběhne v řádu několika sekund (cca 15 sekund), takže procesor se ani nedokáže pořádně zahřát. Takty procesoru po celou dobu testu dosahovaly frekvence cca 4380 MHz u všech jader Zen5 a 3280 MHz u jader Zen5c. Při měření výkonu jednoho jádra se u plně zatíženého Zen5 držely takty po celou dobu okolo 5060 MHz. Naopak u TDP nezůstalo u uváděných 28 W a pohybovalo se chvilkově i na limitu 60 W.
Benchmark CPU-Z umožňuje porovnaní dosažených výsledku s jinými procesory a pokud se například podíváme na modely s 24 výpočetními vlákny, zde se Senza AI 370 umístila ve druhé polovině dlouhého seznamu „konkurentů“, těsně za desktopovým procesorem AMD Ryzen 9 5900X. Pokud vás zajímá postavení vůči libovolnému procesoru, lze ve výsledcích interaktivně přepínat. Použijte tento odkaz: AMD Ryzen AI 9 HX 370 @ 4364.8 MHz – CPU-Z VALIDATOR a pro porovnání klikněte na číslo s dosaženým scóre u položky „YOU“.
Zajímavé je porovnání výkonu Senzy s obvyklými výsledky, kterých dosahuje stejný procesor AMD Ryzen AI 9 HX 370 v jiných počítačích. Takový se s hodnotou 8380 bodů umístil hned za Senzou, ovšem s poměrně výrazným odstupem 652 bodů. Tento výkonový náskok přičítám výrobcem nadstandardně nastavenému limitu TDP na 60 W, tedy nad oficiální specifický rozsah 15–54 W. Je vidět, že Arctic svému pasivnímu chlazení věří, a proto jsme zvědaví na teploty procesoru v dlouhodobé zátěži.
Cinebench 23
Cinebench je známý multiplatformní benchmark společnosti Maxon, vycházející z modelovací aplikace Cinema 4D. Testovací scénář se zaměřuje především na hrubý výpočetní výkon procesoru, který je využit k vykreslení fotorealistické 3D scény. Uživatel má na výběr mezi poměrně krátkým testem, jenž scénu vyrenderuje jedním průchodem, a delším časovým testem, při němž se renderování opakuje po předem stanovenou dobu. Stejně tak lze volit mezi testem jednoho vlákna nebo všech dostupných výpočetních vláken procesoru.
V testu všech 24 výpočetních vláken dosáhla Senza AI 370 výsledku 22421 bodů, zatímco v 1vláknovém testu získala 1976 bodů. Cinebench sice nabízí srovnání jen s vybranými, převážně staršími procesory, přesto nám poskytuje užitečný kontext. Desktopový 12jádrový Intel Xeon E5‑2697 v2 s 24 vlákny zde například dosahuje pouhých 8378 bodů. Nejblíže Senze je výkonem 24243 bodů až 24jádrový/48vláknový Intel Xeon W‑3265M. A pro představu, svého času velmi populární herní procesor Intel Core i7‑7700K se v tomto testu zastaví na 6302 bodech.
Na závěr jsem v Cinebench spustil půlhodinový zátěžový test všech vláken procesoru a pomocí aplikace HWiNFO64 sledoval jeho chování — zejména takty, teplotu a spotřebu. Jelikož teploty procesoru po stanovenou půlhodinu pomalu stoupaly, protáhl jsem jej nakonec na celou hodinu, abych zjistil, na jaké hladině budou nakonec stabilizovány. Na výsledky tohoto teplotního testu se ale podíváme později ve speciální kapitole věnované provozním vlastnostem Senzy.
