Průzkum vesmíru (strana 29 z 69)

Některé planety jsou kvůli svému blízkému oběhu kolem svých hvězd velice žhavé, že u nás k nim nelze hledat vůbec žádnou analogii. WASP-121b je i mezi nimi extrém a jak se ukazuje, z té se do vesmíru vytrácejí i těžké kovy.

Na Twitteru se rozhořela diskuse, do níž přispěl také bývalý inženýr firmy United Launch Alliance (ULA). Dle něj stále vyvíjený systém SLS v jednu dobu soupeřil s konceptem tankování raket na oběžné dráze.

Co by kamenem dohodil a zbytek doletěl warpem, tak blízko je nově objevená superzemě, kterou si může přičíst TESS, nástupce teleskopu Kepler. Jedná se o 31 světelných let vzdálenou planetu v systému GJ 357.

NASA se připravuje na pilotovanou misi na Měsíc a soukromé společnosti vyvíjí nové kosmické technologie. NASA vybrala několik z těchto firem a navázala spolupráci ve vývoji určitých kosmických technologií, které mají pomoct udržet postavení USA v kosmu.

Družice LightSail 2 pohybující se na oběžné dráze Země jako první vesmírné plavidlo vůbec použila k pohonu solární plachtu. Tu si také s vlastní pomocí vyfotila a je vidět, že ta je skutečně napnutá pod náporem fotonů.

Tentokrát se opravdu nebudeme otírat o výzkum v oblasti jaderné fúze. Jde o čistě vědecký experiment, v jehož rámci si vědci ve státě Wisconsin stvořili miniaturní hvězdu. Zase tak malé ale není, když mu přezdívají Big Red Ball.

Sonda TESS pokračující v odkazu teleskopu Kepler funguje už celý rok. Během té doby našla mnoho kandidátů na exoplanety a dokonce i jednu exokometu. Nyní tu máme rovnou trojici exoplanet ve vzácném typu sluneční soustavy.

V Jet Propulsion Laboratory (JPL) americké NASA se postupně staví nový rover pro Mars, který přibližně za rok a půl doletí za nyní již osamělým Curiosity. Nyní už může máchat svou novou robotickou rukou, která byla otestována.

Dnes opět půjde o supermasivní černou díru tvořící střed naší galaxie, již známe jako Sagittarius A*. Na tu se ve své studii zaměřili astronomové z University of California a svá zjištění mohli srovnat obecnou teorií relativity.

Asteroid, který byl už pojmenován jako 2019 OK, se dokázal přiblížit téměř na nejkratší vzdálenost svého průletu kolem Země a až poté byl detekován. Nakonec tak pouze prosvištěl kolem na cestě vstříc Slunci.

Americká neziskovka The Planetary Society dokázala na oběžné dráze kolem Země rozbalit svou první solární plachtu. Jedná se o zkušební vesmírnou sondu LightSail 2, jehož plachta zabírá plochu téměř 30 čtverečných metrů.

InSight na Marsu už nějaký ten pátek pomocí přístroje SEIS naslouchá, zda nezaznamená projevy seismické aktivity. To se mu ostatně už povedlo a na základě toho mohli vědci na Zemi simulovat toto "marsotřesení".

Teorie o mladém vesmíru zahrnují exotické objekty, mezi něž rozhodně patří i temné hvězdy. Tyto hypotetické objekty by se mohly stát zárodky pozdějších supermasivních černých děr jako vůbec první hvězdy vesmíru.

Je pochopitelné, že americký prezident Richard Nixon měl připraven projev i pro případ, že by mise Apollo 11 nevyšla a Armstrong, Aldrin a Collins se už nevrátili domů. Tento projev sice naštěstí pronést nemusel, ale my si jej i tak můžeme přečíst.

O terraformaci Marsu, čili jeho přeměnu v prostředí vhodné pro život toho bylo řečeno už dost a je zřejmé, že toto je skutečné sci-fi. Ovšem co kdyby nešlo o celý Mars, ale jen o jeho části oddělené od okolí?

NASA si už na palubě Mezinárodní vesmírné stanice vyzkoušela, jak v prostředí mikrogravitace probíhá 3D tisk. Nyní chce tuto technologii využít k tomu, aby mohla tvořit rovnou celé satelity přímo na orbitě. Výhody jsou zřejmé.

NASA slaví 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, ovšem tomuto tématu se nechceme věnovat, neboť připomínky této události na nás prší ze všech stran. Podívejme se spíše na přítomnost a do budoucnosti, jako ji vidí šéf americké agentury.

Když se ve vesmíru najdou dvě černé díry nebo neutronové hvězdy, mohou splynout v jeden objekt a přitom vyslat do okolí i gravitační vlny, které už jsme schopni zachytit. Ale co když to jsou dvě supermasivní černé díry?

AMD už dříve vzkázalo, že rozhraní PCI Express 4.0 na starších deskách s čipsety série 300 a 400 prostě podporovat nebude. Nyní se chce navíc samo zasadit o to, aby ho výrobci natruc nenabízeli.

Sondy Voyager jsou na cestě už velice dlouho, ale díky svým zdrojům energie mohou stále ještě pracovat. Nicméně generované energie je čím dál méně, takže se tomu musí přizpůsobovat provoz.

Japonská sonda Hayabusa-2 zaznamenala další úspěch, když dokázala z povrchu asteroidu Ryugu získat materiál, který před tím z jeho útrob vyrval náraz těžkého projektilu ve vysoké rychlosti. K čemu to bylo důležité?

Indická vesmírná agentura (ISRO) má dle očekávání brzy spustit svou druhou lunární misi, a to Chandrayaan-2. Ta zahrnuje jednak sondu, která bude obíhat Měsíc a pak přistávací modul z nějž na povrch vyjede malý rover.

Občas se někdo pustí do projektu, z nějž nekouká žádný praktický užitek a žádný smysl krom toho ukázat, že to jde. Zrovna to můžeme vidět ve snaze nadšence Kena Shirriffa, který oživil stařičký naváděcí počítač z éry Apollo a rozjel na něm těžbu Bitcoinu.

Evropská kosmická agentura pracuje na projektu 3D tisku umělé kůže či kostí. Jejich 3D tiskárna bude určená pro použití ve vesmíru, a to zejména při dlouhých misích na Mars, aby si astronauti mohli poradit se zraněním.