Přehled desktopových grafických čipů | Kapitola 6

V říjnu roku 2005, po více než půlročních odkladech, uvedla společnost ATI na trh novou řadu grafických karet X1000. Modely této řady pokrývaly celý segment trhu od low-endu až po hi-end.

Úvodním čipem, představitelem konkurence pro NVIDIA G70, se stal hi-endový

R520

, který tak dal základ řadě X1800 v čele s modelem

RADEON X1800 XT

a níže taktovaným

X1800 XL

. Tento čip, vyráběný již pokročilejším 90nm výrobním procesem, přinesl mimo jiné dlouho očekávanou podporu DirectX 9.0c spolu se Shader Modelem 3.0, poměrně rozsáhlé změny v architektuře zejména v uspořádání a využívání výpočetních jednotek a také využití tzv.

ring-bus

paměťové sběrnice. Tato sběrnice je u R520 tvořena dvěmi 256bitovými sub-sběrnicemi, komunikace po nich tak může probíhat obousměrně a díky tomu i podstatně rychleji. Rovněž umožňuje grafickým pamětem pracovat na vyšších frekvencích.

V prosinci 2005 pak úvodní hi-endovou řadu doplnil ještě "Master" model

X1800 CrossFire

.

Čip R520 obsahuje 321 miliónů tranzistorů a 8 vertex a 16 pixel pipeline, což se proti konkurenci může zdát málo, ale díky novým technologiím a

Dispatch Procesoru

(celým názvem Ultra Threading Dispatch Processor) se jejich práce velice zefektivnila. Vývoj tak byl zase o krůček blíže unifikované architektuře.

Dále s sebou čip přinesl bohatou multimediální výbavu v podobě technologií souhrnně označovaných jako

AVIVO

.

Grafický čip R520

Dalšími zástupci nové řady X1000 jsou mainstreamová X1600 a low-endová X1300. Řada X1600 je založena na čipu

RV530

, který je derivátem teprve připravovaného hi-endového

R580

a má tak oproti R520 mírně pozměněnou architekturu. Čip v sobě skrývá 5 vertex a 12 pixel pipeline, je vyráběn stále ještě starším 90nm výrobním procesem a obsahuje 157 miliónů tranzistorů. Na jeho základě byly postaveny modely

X1600 XT

, níže taktovaný

X1600 PRO

a později také model

X1650

.

Low-endová X1300 je postavena na čipu

RV515

, který je z hlediska parametrů v podstatě ¼ čipu R520. Základními modely se staly

X1300

a

X1300 PRO

a rovněž "osekaný"

X1300 HM

s poloviční 64bitovou šířkou paměťové sběrnice. Čip disponuje pouze 2 vertex a 4 pixel pipeline, zůstaly však u něj zachovány technologie jako AVIVO nebo CrossFire.

RADEON X1800 XT

V průběhu roku 2006 došlo v této řadě karet k velkému množství změn. V lednu byl uveden nový hi-endový čip

R580

, který se skládá z 384 miliónů tranzistorů a obsahuje dokonce 8 vertex, 48 pixel pipeline a novější Dispatch Procesor. Během roku navíc ATI začala postupně (i když s velkými problémy) přecházet na pokročilejší 80nm výrobní proces a byly tak vydány nové

die-shrinky

čipů

RV535

(za RV530) neboli oblíbený model

X1650 PRO

a

RV516

(za RV515) neboli model

X1550

.

Další věcí, která s modelovou řadou X1000 pořádně zamíchala, bylo rozhodnutí ATI některé modely přejmenovat. Z modelu

X1600 PRO

se stal

X1300 XT

a byl tak odkázán do kategorie low-endu a stařičký

RADEON X550

byl přejmenován na

X1050

. V průběhu roku 2006 byl rovněž vydán model

X1800 GTO

na starším čipu R520 a také byl dokončen a uveden nový mainstreamový čip

RV570

, který se stal se svými 8 vertex a 36 pixel shadery slušně výkonným základem pro velice oblíbené řady karet X1650 a X1950.

RADEON X1950 XTX

V lednu 2006 tak hi-end obsadily modely

RADEON X1900 XT

, silnější

X1900 XTX

a "Master"

X1900 CrossFire

založené právě na čipu R580. V květnu k nim pak přibyl ještě níže taktovaný model

X1900 GT

, který v září dostal novou revizi 2. V druhé polovině roku ATI uvedla novou verzi čipu

R580+

, který přinesl zejména podporu rychlejších GDDR4 grafických pamětí. Na něm byly postaveny nové hi-endové modely

RADEON X1950 XTX

, níže taktovaný

X1950 XT

a rovněž "Master" model

X1950 CrossFire

.

Slabší čip RV570 pak dal základ velice úspěšným modelům

RADEON X1650 GT

a zejména

X1950 GT

a

X1950 PRO

. Model X1950 PRO se stal na hodně dlouhou dobu nejvýkonnějším představitelem vyššího mainstreamu na trhu.

Koncem roku 2006 byl ještě uveden mainstreamový model

RADEON X1650 XT

postavený na čipu

RV560

, který konstrukčně vycházel z R570 a výkonově tak posílil řadu X1600. Vybrané modely z low-end a mainstream segmentů byly rovněž uvedeny i pro rozhraní AGP a PCI.

Oba nově vydané čipy (RV570 a RV560) byly navíc připraveny pro nově řešenou koncepci technologie CrossFire. ATI totiž tyto čipy už připravila pro použití interní propojky (stejně jako konkurenční SLI) a nově vydávané modely tak navíc nesly dva konektory umožňující jejich vzájemné propojení. Odpadla tak nutnost pořizovat „Master“ kartu a hlavně tato koncepce už netrpěla propady výkonu jako v případě DVI propojení externím kabelem.

X1900 XT původní CF	NVIDIA GF7900 GTX SLI	X1950 PRO nově řešené CF

- klikněte pro zvětšení -

Poznámka:

CrossFire mohl při použití vhodného chipsetu fungovat i bez fyzického propojení obou karet, ale z důvodu enormního zatížení systému nebyla komunikace po PCI-Express sběrnici právě ideální. Proto ATI tento systém umožňovala pouze u slabších modelů X1300 a X1600, které nebyly tak výkonné, aby zvládaly vysoká rozlišení a detaily, které by mohly sběrnici výrazněji zatížit. S příchodem chipsetu Xpress 3200, který již obsahoval dvě rovnocenné PCI-Express x16 sběrnice, byla tato možnost v ovladačích povolena i pro silnější model

X1800GTO. Nutno ovšem dodat, že tento systém nikdy nedosahoval výkonu „plnohodnotného“ CrossFire propojení.

Na závěr této kapitoly si ještě musíme připomenout, že v roce 2006, konkrétně v červenci, byla firma ATI Technologies odkoupena společností

AMD

(Advanced Micro Devices). Nebudeme zde rozebírat důvody ani dopad tohoto spojení na další budoucnost nově vzniklé firmy, pouze si v našem přehledu upravíme název. Od července 2006 se firma oficiálně jmenuje

AMD

a grafické karty pro spotřebitelský segment se nazývají

ATI Radeon

.

U

DDR/2 a GDDR3/4

pamětí je jejich skutečná frekvence poloviční oproti té v tabulce.