Přehled desktopových grafických čipů | Kapitola 33

GeForce RTX 2000

Na další generaci grafických karet firmy NVIDIA jsme čekali téměř dva roky a čtyři měsíce, během nichž firma pouze doplňovala nabídku generace Pascal, i když v jednom případě to bylo doplnění více než řádné, a sice příchod GeForce GTX 1080 Ti.  

• NVIDIA představuje GeForce RTX, sledujte s námi

Co se NVIDII bezesporu velice dobře podařilo, bylo mlžení. Do poslední chvíle jsme netušili, co si pro nás přichystala, zda to budou 16nm Volty, 7nm Ampery, možné bylo v podstatě cokoliv. Nicméně měly pravdu ty hlasy, které hlásaly příchod generace Turing, ovšem nikdo dlouho napřed nevěděl nic o tom, co přesně mají nové čipy nabídnout. NVIDIA se totiž nepokusila o nic jiného než o grafickou revoluci v herním světě. 

Na to se NVIDIA snaží upozornit už jen změnou označení, kde GTX nahradilo RTX, přičemž stejně se označují i nové technologie, jimž přísluší využití neméně nového hardwaru. Jde konkrétně o ray tracing realizovaný na jádrech RT a pak o technologii DLSS (anti-aliasing) na jádrech Tensor, jež však známe už z generace Volta, ale tou byly čistě herní karty až do generace RTX 2000 nepolíbeny. 

NVIDIA použila pro čipy Turing 12nm technologii firmy TSMC, která se však oproti 16nm technologii z generace Pascal moc nezlepšila, alespoň co se týče počtu tranzistorů na stejné ploše. Jde prostě o obdobu 14nm a 12nm technologií firmy GlobalFoundries a pro nás je důležité, že čipy Turing musely být kvůli dalším jádrům CUDA a navíc RT a Tensor podstatně zvětšeny. GPU na GTX 1080 tak má 314 mm² a na RTX 2080 pak 528 mm², takže podstatně se zvětšily čipy, a to o téměř 70 procent, ale počet CUDA jader (shaderů) se zvýšil v případě RTX 2080 jen o 15 procent a takty GPU moc nenarostly. Zbytek prostoru na čipech si zabraly právě jádra RT a Tensor. 

Z toho vyplynula jedna podstatná a logická věc. NVIDIA pochopitelně zvedla ceny karet, ovšem zákazníci se nedočkali o moc vyššího výkonu, respektive lepšího poměru výkonu a ceny, pokud jde o klasické hry. Dočkali se ale podpory technologií, o nichž se nám mohlo před dvěma lety jen zdát a mezi nimi nejvíce vyniká právě ray tracing jako technologie, kterou je konečně možné využít pro zobrazení grafiky her i v reálném čase. Nicméně to byl pouze začátek a začátky jsou těžké. 

NVIDIA nejdříve připravila tři karty generace RTX 2000, a sice RTX 2070, RTX 2080 a RTX 2080 Ti, aby později na CES 2019 konečně představila mainstream v podobě karty RTX 2060. Ta je poněkud nezvykle založena na stejném čipu jako RTX 2070, který je pochopitelně osekaný a my jsme na rozdíl od ostatních třech GeForce mohli říci, že tato karta i ve hrách bez podpory DLSS (a nehledě na ray tracing) nabídla výrazně lepší poměr ceny a výkonu než Pascal. Tato karta posunula možnosti mainstreamu blíže k rozlišení 1440p a pokud jde o hry s ray tracingem, jde spíše o 1080p. Nicméně cena se také oproti předchůdkyni zvýšila stejně jako u všech GeForce 2000 (nikoliv však v případě TITAN RTX). 

Ještě slabší grafická karta než RTX 2060 by už nemusela poskytnout dostatečný výkon v titulech s podporou technologií RTX (ray tracing a DLSS), takže je logické, že slabší modely generace Turing se opět zařadily mezi GTX. Nastoupily tak GeForce GTX 1600. 

Jako první z nich přišla GeForce GTX 1660 Ti, která se ve výkonnostní hierarchii zařadila hned pod RTX 2060. Nenabídla žádná jádra RT ani Tensor, pouze stará dobrá CUDA, ale nové generace Turing, a to v době, kdy na trhu byly stejně jen dvě hry s podporou ray tracingu. Přišla také jako velice zajímavá náhrada staré GTX 1060 6GB, a to sice dražší, ale mnohem výkonnější. GTX 1660 a GTX 1650 přišly na trh nedlouho poté jako ještě slabší modely a později se dostaly na trh jejich vylepšené verze Super.

Ještě ani ne po roce od představení prvních grafických karet Turing nám NVIDIA přinesla nášup v podobě řady GeForce RTX 2000 SUPER. Tyto karty můžeme brát jako následovníky předchozích modelů, protože až na jednu jde o karty, které nahrazují staré modely i svými cenami. 

Stále jde o grafické čipy Turing vyráběné 12nm procesem firmou TSMC, přičemž NVIDIA se rozhodla (ne nutně ve všech případech) nabídnout více CUDA jader (plus RT a Tensor), vyšší takty, širší sběrnici, více paměti anebo rychlejší paměť.

Řádně byla vylepšena právě nová RTX 2060 SUPER, která má krom lepší výbavy svého GPU také o 2 GB větší paměť a dle toho pak i širší sběrnici a ve výsledku vyšší datovou propustnost. Právě ta přišla za vyšší cenu než její předchůdkyň.