Vysoké rychlosti nabíjení vyžadují vysokou efektivitu pro co nejmenší ztráty a zahřívání, ale také by neměly zatěžovat síť. To vyzkoušeli ve Fraunhofer institutu s 1MW nabíječkou.
Nabíjení elektromobilů přináší spoustu problémů. Odhlédneme-li od toho, že není jasné, kde se globálněji vezme dostatek elektřiny pro jejich nabíjení, otázkou také je, jak to konkrétně provede rychle lokálně. V tomto ohledu se na problematiku podívali v institutu Fraunhofer. To vytvořilo extrémně rychlou a efektivní nabíječku typu MCS (Megawatt Charging System, tedy s výkonem 1 MW a více), které by se mělo používat zejména pro nabíjení elektrických nákladních aut. MCS je zatím v Evropě nabízen jen zřídka (firma Milence má např. jen tři takové stanice).
V tomto případě měla stanice v rámci kolaborativního projektu HV-MELA-BAT celkový nabíjecí výkon 1000 kW (1 MW), přičemž ta je kompatibilní i se standardním systémem CCS a v testu byl tento výkon odebírán ve formě čtveřice 250kW CCS nabíjení. Jak už je u velmi rychlých nabíjecích platforem docela obvyklé, je zde vyrovnávací buffer, aby se snížila zátěž na elektrickou síť. V případě této nabíječky byl systém navržen tak, že mohl odebírat ze sítě max. jen 500 kW, a to i při 1MW nabíjení. Zbývajících až 500 kW bral z vyrovnávací baterie. Ta byla vytvořena z akumulátoru z vyřazených elektromobilů.
Tvůrci dále uvažují na využitím solární energie pro nabíjecí EV nebo vyrovnávací baterie. Zajímavosti testů byla velmi vysoká spínací frekvence 200 kHz a účinnost DC-DC konvertoru dosáhla až 99,26 %. Zde je ale nutné připomenout, že jde o účinnost jen této jedné malé části celého nabíjecího řetězce. Další zajímavostí bylo, že tento DC/DC konvertor dosáhl hustoty 9kW/l. To by napovídalo, že součástka schopná dosahovat 250 kW měla objem okolo 28 litrů.
