@Jerry7650
Doporučuji ti udělat si malý pokus.. Kup si li-ion článek a nabij ho na 100%. Pak do něho bouchni kladivem a sleduj, co se stane. Nebo si najdi na YT, kde to udělal někdo za tebe. Pak nalej půl litru benzínu do petky a udělej to samé. Uvidíš ten rozdíl ;-) O naftě nemluvě, tu je obtížné zapálit i sirkou. Stalo se mi, že jsem zapomněl vrátit sponku na hadičku od přepadu na vstřiku. Přišel jsem na to tak, že jsem po zaparkování viděl za autem táhnoucí se proužek paliva na zemi. V žebrováni vršku motoru byly asi 2cm nafty. A co se stalo? Naprosto nic.. Ty teoretiku..
Nabíjecí křivky li-xx akumulátoru jsou známé a dané, stejně jako nabíjecí postup - tj. fáze CC, kdy se zastropuje nabíjecí proud a napětí na baterii se postupně zvyšuje a pak následuje fáze CV, kdy se zastropuje nabíjecí napětí a nabíjecí proud postupně klesá - to je ta dlouhá doba po nabití cca 80%. Samozřejmě na těchto výkonech do toho vstupuje například oteplení nabíječky či baterie, které nabíjecí výkon může omezit. Popsaná baterie není v nabíjení ničím výjimečná, jen ve fázi CV je použito vyšší konečné nabíjecí napětí, což dovolí udržet déle vyšší nabíjecí výkon. Po dodání potřebné energie a odpojení nabíječky napětí na baterii samozřejmě klesne. Takto mohou snadno postupovat všichni - ovšem cenou za to je překročení napěťového limitu baterie během nabíjení, což má negativní vliv na životnost. Tudíž otázkou je, zda ona baterie je odolnější proti překračování konečného nabíjecího napětí nebo jen na životnost kašlou a raději se předvádějí v otázce rychlosti nabíjení.
Ostatně +/- to samé vidíme při nabíjení baterií mobilních telefonů, kde čínští výrobci používají stejný "trik", neřkuli že exibujií v počtu mAh na daný objem, ovšem je toho dosaženo právě tím, že baterii nabíjejí místo 4.2V na 4.35-4.4V, což má podstatný dopad na množství uložené energie, ovšem BFU hýká nadšením, jak "silnou" má baterii oproti více konzervativnímu Samsungu či Applu.
@Don Q
...dost možná to, že se alespoň občas někdo dovzdělá a přestane se vyjadřovat jako hotentot, je vlastně největší reálný přínos podobných diskuzí. Ostatně o kousek níž zase jiný uživatel netuší, že se nepíše "standartní", ale "standardní" - jistě se nevyjadřoval k standartě prezidenta republiky :-)
Takže baterie z LFP článků jsou pod 100USD/kWh, tj. pod dejme tomu 2400Kč/kWh, takže 50kWh baterie 120tKč. Baterie přitom představuje +/- 40% ceny EV. Z toho mi plyne, že onen hypotetický EV by měl stát 300tKč, nedotovaný. Kde takové EV jsou?
@sonofthebit
No a ty si raději ani nezjišťuj co to je IPC a jaký má vliv na výkon u jednotlivých architektur (rozdíl mezi RISC a CISC taky dál ignoruj), protože bys nakonec nějakým řízením osudu mohl pochopit to, co je jasné i děcku na střední a ztratil bys nejen iluze, ale hlavně důvod pro své pravidelné veřejné masturbace nad IPC.. Holt tě asi sebezesměšňování baví, každý máme jiného koníčka ;-)
@haunter
"Tesla Semi truck jako (pokud vím) nejefektivnější truck má spotřebu 1,1 kWh na km" Nějaký odkaz na reálný nezávislý test této spotřeby by nebyl? Já nic nenašel. Všichni vycházejí z jednoho tvrzení týpka z Pepsi, což nepovažuji za relevantní, stejně jako řeči pana velkohubého.. Už jen to, že naprosto nejsou specifikovány podmínky, za kterých jí bylo údajně dosaženo, budí podezření.
@odb
Se mi líbí, když nějaký mentálně zabržděný exemplář operuje s pojmy, kterým naprosto nerozumí.. Napsat větu "RISC jádro na které naroubuji starej problematickej klon x86 CISC" může jen oligofrenik .. to samé poměřovat podle IPC výkon mezi jednotlivými architekturami.. Vždyť je to až legrační, přece už z podstaty má RISC větší IPC, protože se orientuje na rychlé vykonání jednoduchých instrukcí, ovšem na stejnou činnost jich tím pádem pochopitelně potřebuje víc než CISC, ty trdlo. Možná by stálo za to si nejdřív zjistit co ty zkratky znamenají...
@leppard
Ale to se dělá běžně a všude i na západě - automobilky si koupí konkurenční model a rozeberou ho do šroubku a nechávají se "inspirovat" zajímavými řešeními :-)
@vilcoo
Netuším, proč se zesměšňuješ, vždyť ty neumíš ani chápat jednoduchý psaný text. Reagoval jsem na názor Wrah666 který napsal: "Pro mě je zázrak, že zařízení pro "220" zvládá bezchybně pracovat v rozsahu 200-250" , kde tam či v mé reakci máš nějaké kolísání napájecího napětí? Hmm? ;-)
A když toto pominu a budeme se věnovat ne toleranci napájecího napětí, ale jeho kolísání (což si představuji jako změnu hodnoty v řádech sekund,minut...) , velmi rád si jako člověk, který pár spínaných zdrojů profesionálně vyvinul, poslechnu proč jim nedělá kolísání dobře, když napájecí napětí přece usměrněno a přes HF trafo v zásadě díky regulaci jde konstantní výkon, tj. největší napěťové namáhání je jednoznačně při horní hranici a proudové naopak na spodní hranici povoleného rozsahu napětí a uvnitř nich (tedy i při "kolísání") je to vždy jen lepší a to ani nemluvím o těch s aktivním PFC , u transformátorů a tepelných spotřebičů je to rovněž úplně k smíchu, jsou více namáhány trvalým provozem na horní hranici povoleného napětí (kdy přenášejí či vyzařují největší výkon) než jeho kolísáním uvnitř povolené tolerance, to proboha snad ví každý se znalostmi na úrovni Ohmova zákona. Vezmi si 12V žárovku a jednu z nich napájej trvale 14V a u druhé "kolísej" napájecím napětím od 10-14V. Která myslíš, že odejde dřív? ;-)
@vilcoo
Zjevně nemáš o elektronice ani potuchy, napájecí napětí 200-250V, tj. cca +/-10% rozhodně neznamená "šílený" rozdíl proudů, ale jen právě těch 10%, navíc u zařízení se spínaným zdrojem se zvyšujícím se napětím proud "kupodivu" klesá.
A jaké slovo použiješ ty "zázraku" na naprosto standardní spínaný zdroj ve většině moderních zařízení, který ti bez problémů jede od 80V do 260V? ;-)
@cernakus
Ze státního rozpočtu je přímo či nepřímo trvale a velmi dobře placeno 1M zaměstnanců...Dále 3M důchodců.. Další statisíce na různých podporách, přídavcích, příspěvcích.. Nedávno stát platil spoustě lidem 100% platu za nicnedělání, platil i soukromým firmám na jejich zaměstnance. A šlo to.. Takže se fakt nebojím, že by se dál nezadlužil, kdyby byl problém u 1M obyvatel v rozsahu, který naznačuješ. Jenže nebude. Není ani na UA, kde je situace s naší naprosto nesouměřitelná a ač se tam dějí hrozné věci, že by někdo umíral hlady jsem nezaznamenal..
@cernakus
Jako vážně tu máme zoufalou chudobu - jako ve třicátých letech dvacátého století? A byl jsi se v poslední době podívat někde v nákupáku? Samozřejmě jsou tu případy opravdové nouze, pokud se to týká tebe, je mi to líto. Ale jinak se tu máme jako čuňata v žitě, stačí vytáhnout zadek mimo EU kus na jih nebo východ. A když ti jdou tak dobře historické paralely, úlohu tehdejšího expanzivního Německa nyní hraje prosím kdo? Snad ne ubohý russákov, který není schopen v konvenční válce dobýt UA, která je v podstatě bez účinného letectva? Zatímco spojenci (dnešní NATO) v letectvu excelují..
@wrah666
..takže baterie 500-700kWh v ceně +/- 5M Kč, která by denně udělala několik "ekvivalentních" cyklů.. Jakpak dlouho by asi vydržela v kondici? ;-)
@wrah666
...na těch "drátech" jsou přes jejich tloušťku takové ztráty, že musí být chlazené :-) Ale jinak můžete být klidný, napětí není 7 KV, jde o standardní 800V architekturu.
@Tech-boy.lukas
Recyklaci oddaluje rovněž to, že těžba/výroba "nových" surovin pro výrobu li-ion aku je mnohem (i násobně) levnější než použití těch recyklovaných. Nicméně to není nic, co by nezměnilo vhodně zaměřené nařízení EU nebo nějaká forma daňového zvýhodnění. Asi nelze očekávat, že by to bylo ponecháno přirozenému průběhu a počkalo se na možné efektivnější způsoby recyklace. To spíš dojde k zdražení surovin vlivem jejich nedostatku, pak ale nelze očekávat zlevnění EV, jak nám bylo slibováno.
@shall
Tvrzení, že "kamery vytváří podobnou 3D mapu jako radar" jistě není obecně správné. Za denního světla ano, v mlze ne. Netuším, zda se radar odstranil z finančních i/nebo technických důvodů ,ale tak či tak by se nezávislý "kanál" jistě hodil, v tom se zjevně shodneme. Pokud bude v mlze řídit člověk, může reagovat na jemné podněty, které "stroj" vyhodnotí jen těžko, ale o to snad ani nejde. Nebudeme přece omlouvat "osekanou" verzi detekce na optiku tím, že člověk by v mlze taky houby viděl, když je tu technologie, která by umožnila být v těchto podmínkách mnohem lepším než člověk a byla by nepopiratelným přínosem.
@shall
Vážně předpokládáte, že samotná kamera Vám zajistí stejně spolehlivou detekci i za ztížených povětrnostních podmínek? Proč se tedy například pro snímkování zemského povrchu používají i radary, když to samé poskytne kamera? Že by mraky, noc? ;-) V mlze ,dešti bude spolehlivost optického snímání zákonitě klesat, v noci se předpokládám sice používá infra, ale příslušné specializované snímače mají dramaticky menší rozlišení a nejsou schopny rozeznat překážku o stejné teplotě jako má okolí, radar samozřejmě ano...
@shall
"Kamery podávají detailnější a spolehlivější výsledky než radar" Detailnější jistě, ale kdybych si měl vybrat zda třeba v mlze pojedu na optiku nebo radar, věděl bych přesně, čemu bych věřil více :-)
"...lithium se řeší hned na několika frontách. Dochází k jeho nahrazování jinými prvky, třeba už dnes jsou používány akumulátory s příměsí křemíku, jehož podíly se postupně zvyšují..." Možná by nebylo od věci si nejdřív o Li-Ion akumulátorech něco nastudovat - je snaha křemík používat jako příměs do anody (standardně z grafitu) , zatímco lithium se používá v elektrolytu/katodě. Pokud by se podařily vyřešit problémy s užitím většího podílu křemíku v anodě a tím k podstatnému zvýšení měrné kapacity akumulátoru, došlo by sice k poklesu potřebného množství lithia na jednotku kapacity, ale věcně je tvrzení o náhradě lithia křemíkem u aktuálně používaných chemií akumulátorů zcela nesmyslné - každý prvek se používá v jiné části akumulátoru.
@wrah666
Ale dnes chybí i celkem běžné součástky ,na něž rozhodně není potřeba EUV litografie od ASML.. Ceny některých procesorů pro řízení se u přeprodejců vyšplhaly na desetinásobek...Nejsou prachsprosté 3.3V LP stabilizátory...Desky se navrhují ne podle optimálních součástkových parametrů,ale podle toho, co se zrovna dá koupit...Běžně na DPS kde je místo, dávám pozice pro dvě součástky vykonávající obdobnou činnost v naději, že alespoň jedna bude k mání dřív než např. srpen 2022....děs,běs...
@jirka-77
..no hlavně jsou recyklované suroviny ze starých akumulátoru podstatně (až násobně) dražší, než je cena "nově vytěžených.. A kdo by dobrovolně vyráběl dražší výrobky a snižoval svůj zisk. Ovšem není to nic, co by nemohl "vyřešit" osvícený zásah EU :-)
@zolo_sk
Vysvětlení frapantní chyby je docela prosté - přestože samozřejmě vím, že poměr světelného toku mezi dvěma sousedními clonovými čísly je 1:2 a znám i řadu clonových čísel v násobku 1.4 , tak jako programátor pracující v bináru jsem ve "svatém" nadšení toto vytěsnil z hlavy a počítal jako kdyby se množství světla zmenšilo na polovinu např. mezi F14 a F15.. Prohlašuji tímto, že se mi tento politování hodný omyl stává maximálně jednou za deset let :-) No udělal jsem ze sebe před národem hlupáka,ale vyjdu z toho silnější a poučený.. :-) Panely mám samozřejmě běžné křemíkové monokrystaly,ne perovskit, ale o to mi teď tak nejde. Pořád mi hlava nebere, že by ve stínu byla intenzita světla o tak málo menší.. Proto to chci změřit na něčem, co můžu nastavit přímo Slunci a ne jen odrazem. Jestli by to ve stínu bylo v jednotkách procent z maxima , jak jsem "na tušáka"předpokládal, je celkem jedno, zda to perovskit zvedne klidně o 20-30%, stále bude dodaná energie relativně zanedbatelná. Pokud by ovšem ve stínu dělal křemík třeba 25% maxima na Slunci,tak za předpokladu stejného procentuálního navýšení perovskitem byla by to jiná písnička..Nevím, zda se k tomu zítra dostanu, ale dříve nebo později panel do stínu strčím. I kdyby jen proto,abych si opravil "tušáka"..
@zolo_sk
Otázku spotřeby nechme být - dovolím si to shrnout,že za aktuálního stavu panely na střeše poskytly významnější procentuální umoření nákladů na nabíjení jen u někoho, kdo ročně najede velmi nízké tisíce km, ale na takové ježdění si finančně příčetný člověk nepořídí něco za např. 1M Kč... Já přece netvrdím, že ve stínu je tma,ale to, že v něm je světelná energie oproti přímému Slunci velmi malá. Jistě nezapomínáte, že oko nevnímá intenzitu světla lineárně. Příklad s foťákem jsem uvedl proto, že v tomto směru Vás mám za odborníka a že expozice nám může ukázat světelné poměry. Takže když ne Vy, já jsem orientační test provedl. Protože moje vybavenost filtry končí u ND9 a do Slunce bych si troufl tak s ND100, rozhodl jsem se na to jít přes odraz - vzal jsem bílou desku, "vyplnil" jí celý záběr , a na plném Slunci na S nastavil expozici tak,aby clona vycházela F20. Přemístil jsem desku do stínu (bylo to pod jabloní, místy prosvítalo Slunce, takže žádný černočerný les) a ze stejné vzdálenosti snímal stejnou desku. Clona vyšla cca F6,3 (5.6-8 podle toho, jak zrovna prosvitlo světlo) , takže rozdíl byl cca 14EV, tj. s rezervou více jak 10EV, které znamenají 1000x menší intenzitu světla. Udělal jsem někde chybu? Koneckonců, mohu se zmotivovat stejný pokus provést přímo s FVE panelem a pak poměr generované energie bude zcela jasný. To že klasické panely jsou citlivější k infra oblasti je známé a když se zkombinují s něčím, co bude citlivější směrem k UV (a přitom se neposekne citlivost na IR), je jistě fajn, ale ve stínu prostě chybí intenzita celkově. A kde nic není, ani smrt nebere, natož nějaký FVE :-)
