Moc hezke, ale zajimalo by mne, zda jsou nekde dostupne vykonnostni testy techto routeru. Sam jiz nejaky cas hledam 802.11 a/b/g/n router s gigabitovym switchem, ovsem u nas dostupny LinkSys 350 naprosto zklamal, integrovany firmware je naprosto tupy a neumi skoro nic (napr. i jen zobrazit pripojene MAC adresy je problem) alternativni neexistuje a propustnost pri spojeni na 130 mbps byla kolem 35-40 mbps, propustnost switche jsem pak uz ani netestoval a rovnou to vratil. ASUS WL500W sice podporuje super firmware DD-WRT, ovsem umi jen 2.4GHz, coz znemoznuje nejbeznejsim kartam od INTELu spojeni na plnych 300mbps WiFi-N (INTEL to pro 2.4GHz blokuje a povoluje 40MHz kanaly jen na 5GHz) a navic sice dosahuje 100mbps pri prenosech WiFi-Ethernet, ovsem pouze pri vypnutem zabezpeceni WiFi, po zapnuti WEP nebo WPA propustnost klesa opet na 35-45mbps, switch je navic pouze 100mbps. Jedine reseni, ktere by mne dnes asi dokazalo uspokojit, je nejaky ten routerboard (napr. Mikrotik RB-532) ovsem dostupnost v CR je zde mizerna a navic cena se pak blizi cene za levny notebook + gigabitovy switch s mnohem vyssi uzitnou hodnotou, takze to pro domaci pouziti postrada smysl. Pokud nekdo zna lepsi reseni, dejte prosim vedet.
Tak na toho INTELa pokud mozno zapomen ! Vice viz zde: http://www.anandtech.com/printarticle.aspx?i=2881, btw. takovy test produktu dostupnych na nasem trhu bych tu uvital, to co bylo testovano je opravdu dost prekonane.
Co je to za novinku, kdyz hezkou radku mesicu exituje a je k dodani napr. tohle: http://www.bgslevi.cz/produkt_detail.php?id=36420 za cca 4kKc. A stejny hardware jsem pod jinym logem videl uz i jinde, zrejme se jedna o stejny vyrobek dodavany jen pod ruznymi znackami.
Hezky popis fungovani pevnych disku, ale prilis se mi nezda popis v poslednim odstavci. Pokud by SCSI disky provadeli kompletni re-maping vsech sektoru, jak je v textu popsano potreboval by i jen 1GB disk se sektory stadardni delky 512B radove megabajty pameti (urcite rel. rychle RAM) do ktere by ukladal remapovaci tabulku, kterou by pri kazdem cteni musel pouzit. To se mi nezda prilis pravdepodobne, v dobe 1GB disku byl 1MB RAM sakramentsky drahy kousek hardware (cele PC v te dobe disponovalo radove jednotkami MB RAM!). Navic dynamicky re-maping pri zapisu (coz je i vami zminene formatovani disku) by ve vysledku znamenal, ze logicke poradi jednotlivych sektoru by neodpovidalo fyzickemu a to by znamenalo, ze bezna defragmentace souboru, ktera pouze radi sektory danneho souboru do sekvence za sebou, by nejen praci s diskem neurychlila ale naopak kontraproduktivne zpomalila, coz neodpovida skutecnosti. Dnesni cca 150GB SCSI disky by pak museli disponovat prinejmensim 1GB RAM pro ulozeni realokacni tabulky a to je zjevny nesmysl. Podle mne maji disky jen podstatne mensi tabulku re-alokovanych sektoru a vsechny ostatni sektory maji fyzickou adresu vypocitatelnou presne definovanym algoritmem. Disk pak vzdy nejprve zjisti, zda se pozadovany sektor nahodou nenachazi v realokovaci tabulce a pokud ne, jednoduse vypocte fyzickou adresu dle algoritmu, pokud ano, nacte aktualni fyzickou adresu z tabulky. Zminene rychle "formatovani" SCSI disku bude pak podle mne spise dusledek nejakeho jineho vylepseni SCSI disku oproti IDE diskum, napr. write-back cache. Jeste se mi trosku vybavuje, ze kdyz jsem se naposledy zabyval low-level pristupem k diskum, tak disky umoznovaly tri ruzne zakladni operace: read sector, write sector a format track (formatovat sel minimalne cely track ne jednotlive sektory), formatovani pak umoznovalo nastavit tzv. sector interleaving, cili fyzicke umisteni sektoru na mediu v ramci tracku nemuselo nutne odpovidat logicke sekvenci, naopak sektory mohli byt ulozeny napr. v poradi 1,3,2,4,5,7,6,8,... coz umoznovalo i rel. pomalou elektronikou cist sektory sekvencne a predavat je nadrazenemu systemu (radici nebo primo OS) v jednoduche sekvenci 1.,2.,3.,... sektor aniz by disk musel cekat po kazdem jednotlivem sektoru na pristi otacku, protoze diky prodleve mezi jednotlivym ctenimi sektoru se mohlo stat, ze pozadovany primo nasledujici sektor by jiz behem prodlevy mezi ctenim "ubehl" kousek za cteci hlavicku). Moderni disky vsak jiz takove formatovani neumoznuji, protoze poradi sektoru na disku stejne jako jejich pocet v jednotlivych tracich je variabilni optimum byva nastaveno z tovarny od vyrobce a veskery preklad adres obstarava integrovany radic, ovsem kvuli zpetne kompatibilite i tyto disky akceptuji povel pro formatovani, namisto skutecneho formatovani vsak provedou pouhy prepis odpovidajich sektoru pevnou hodnotou (tusim ze same jednicky, ale mozna ze to jsou same nuly, to uz si fakt nepamatuji) vcetne nasledne verifikace zapisu.
Sice nevim presne co mate za desku, ale pravdepodobne jiz bude umet rezim LBA 48, takze odpoved zni ano, bude to fungovat. Otazkou je, zda neni lepsi koupit za par stokorun take SATA radic a jit rovnou do modernejsiho SATA disku. Krome snazsi prace s kabelazi to umozni do budoucna pripadny upgrade na PC s integrovanym SATA radicem a take celkovy vykon disku by mel byt vyssi nez u PATA.
Na pohled jsou stejne, viz: http://www.wdc.com/global/products/imageviewer.asp?model=wdfMobile_SATA_BEVS&filter=1466¤timage=rgt&Language=en . Takze snad bez redukce, ale prakticky jsem to zatim nezkousel.
Tak 1.) prvni SRAM na 45nm predvedl Intel jiz zacatkem roku 2006, vice viz. http://www.intel.com/technology/silicon/new_45nm_silicon.htm 2.) SRAM snad nepotrebuji zadne "ozivovani bunek", to je vysada DRAM
@RaStr
Tak beru zpet, ted jsem si precetl originalni zdroj informace a zjistil, ze jsem nejak prehledl to sluvko "sve" v nadpisu zpravicky. Kazdopadne trvam na tom, ze preklad slov "minimum supply voltage capability" jako ozivovani bunek je mirne receno zavadejici, spise bych napsal neco jako:"minimalni napeti, nutne pro udrzeni informace", alespon tak to obvykle byva v prelozenych datasheetech.
Pokusim se trochu osvetlit proc dle meho nazoru stale jeste nevidime obchody plne OLED monitoru a TV. Jak jiz bylo zmineno nekym pred mnou, pro takove displeje je zapotrebi aktivni elektronika ovladajici kazdy jednotlivy (sub)pixel, jedno zda se jedna o LCD, OLED, nebo treba SED displej. Pro takovou elektroniku by byl nejlepsim konstrukcnim material monokrystalicky keremik, ovsem platy monokrystalickeho kremiku potrebne pro TV displeje nejen, ze neexistuji, ale i kdyby ano, byly by neuveritelne drahe. Nejjednodussi je pouzit kremik amorfni, ten je sice rel. levne a snadno dostupny, ovsem i kdyz jako polovodic funguje, elektricky to neni nic moc. Protoze vsak tekute krystaly nepotrebuji prilis vysoke ridici proudy a ani je nelze prilis rychle "prepinat" tak si vyrobci s amorfnim kremikem pro aktivni TFT LCD panely vystacili. Dalsi moznost je pouziti tzv. polykrystalickeho kremiku, ten ma jiz mnohem lepsi el. parametry nez amorfni kremik a umoznuje tedy i budit OLED, ovsem je vyrobne podstatne narocnejsi a tedy i drazssi. Pro OLED displeje se puvodne pocitalo s moznosti vyuzit tranzistoru na bazi organickych polovodicovych molekul, pozdeji se ovsem ukazalo, ze jsou pro danny ucel prilis pomale a jejich vylepseni se nepodarilo zrealizovat. Proto vzaly za sve uvahy o levnem "tisku" OLED panelu pro TV, atp., touto technologi lze vyrabet levne pouze pasivni OLED displeje. V realu tedy LCD i OLED vyzaduji kremikovou budici matrici, ktera navic v pripade OLED musi byt alespon z polykrystalickeho kremiku, cili OLED je a bude pouze stejne drahy nebo drazssi nez LCD (vse ostatni je vyrobne zhruba stejne narocne, resp. samotna matrice ma na celkove cene tak zasadni podil, ze zlevneni vseho ostatniho je temer bezvyznamne).
Protoze uvnitr je bezprasne prostredi. Je tam sice dira pro ventilaci a vyrovnavani tlaku pri zmene teploty, ale ta je uvnitr prekryta filtrem (takovy papirek jak z pijaku). Ale vzduch je tam opravdu normalni. Posledni podtlakove disky byly tusim 20MB disky u salovych pocitacu.
Velmi se tesim na prvni vysledky testu, ale mel bych jeden dotaz, resp. pripominku. Je sice fakt, ze vetsina uzivatelu si asi nebude monitor sama kalibrovat, ale pokud vim, velke mnozstvi monitoru se dodava vcetne patricneho profilu od vyrobce (na CD nebo ke stazeni na Webu). Mam tomu tedy rozumet tak, ze "nekalibrovany" monitor je test s vychozim profilem Windows, nebo s dodanym profilem vyrobce, nebo s pevne dannym profilem (napr. sRGB) ?
Moc doporucit bych to nemohl. Obecne plati, ze zvyseni teploty polovodice o 10° vede ke zkraceni zivotnosti na polovinu. V pripade zdroju, ale bude mozna jeste horsi vliv teploty na zivotnost el. kondenzatoru. Takze pokud date do zdroje s malym vetrackem nejaky tissi (a tudiz obvykle mene vykonny), tak mu rozhodne neposlouzite. Navic ve vetsine PC vetrak ve zdroji chladi nejen zdroj ale i cele PC, takze snizenim prutoku vzduchu zdrojem PC-ku moc neposlouzite a pokud mate v PC pridavne vetraky, tak asi bude ztisovani zdroje to posledni, co vas bude trapit. Pokud budete cele PC chladit treba vodou jako to mam ja, tak muzete take narazit, tedy pokud nebude vodou chlazny i zdroj, popr. zdroj s pasivnim chlazeni,, ale ty jsou prilis drahe. Zdanlivym resenim muze byt pak zdroj s regulaci otacek vetraku, ale vetsina dnesnich zdroju s regulaci otacek ventilatoru ma termistor integrovany primo v tele ventilatoru a tak vlastne reguluje ne v zavislosti na teplote zdroje, ale na teplote uvnitr skrine, takze paradoxne muze byt zdroj v chladnjsi skrini klidne i teplejsi, protoze ventilator prilis snizi otacky. Teoreticky by mohlo byt resenim pouzit vykonove predimenzovany zdroj, ktery bude mit i ucinejsi chlazeni, takze nebude potrebovat silne "ofukovani", ovsem je otazkou co s tim udela snizeni vlastni ucinnosti zdroje a to by mohl celkem dobre zodpovedet pripravovany test zdroju, viz. muj prispevek vyse.
Napada mne jen jediny regulerni zpusob mereni (alespon relatvniho) prutoku vzduch a to je vaha vzduchu. Navrhovane reseni s druhym ventilatorem je prakticky tezko realizovatelne, vzhledem k nikym dosazitelnym otackam mericiho ventilatoru a take zavislosti na prostorove charakteristice vyfukovaneho vzduchu (napr. nektery ventilator muze vice foukat poblize stredu, nektery naopak pri okrajich a pri dannem zpusobu mereni budou pri stejnem celkovem prutoku namerene hodnoty velmi odlisne). Z tohoto druheho duvodu je i metoda s lamelou jen malo spolehliva, resp. vypovidajici. Oproti tomu vaha vzduchu muze byt velmi jednoducha na realizaci, napr. by se mohlo jednat o tenky konstatntanovy dratek namotany ve smyckach na nejaky ramecek celkem libovolneho rozmeru (napr. 150x150 mm by melo stacit na vsechny bezne typy velntilatoru). Do dratu je pak nutno pustit el. proud o konstatni hodnote tak, aby se odporovy drat dostatecne ohral, ale zaroven take bez ventilace neprepalil. Samotne mereni prutoku vzduchu je pak jiz jen otazkou mereni el. odporu dratku, cili pri konstatnim proudu se jedna o jednoduche mereni napeti na celem dratku. Cim vice bude drat ofukovan, tim nizsi bude jeho teplota, tedy i el. odpor, a namerene napeti tedy bude neprimo umerne prutoku chladiciho vzduchu. Za predpokladu, ze teplota okolnoho vzduchu je konstatni je uvedene reseni i dlouhodobe stabilni a spolehlive, s kalibraci je mozno merit i absolutni hodnoty prutoku vzduchu a to vse s vysokou presnosti. Jedinym slozitejsim prvekm je zdroj konstatniho proudu, ale to uz je resitelne bud amaterskou konstrukci nebo laboratornim zdrojem. Pripouziti digitalni voltmetru napojeneho na PC je mozne dokonce i zmerit a napr. graficky znazornit zavislot prutoku vzduchu na otackach, resp. napajecim napeti ventilatoru, atd. Jinak asi porovnani ventilatoru pozbyva smysl, k udajum vyrobce bych byl velmi skepticky a preci jen hlavnim ukolem ventilarotu je ventilace a pokud bude ventilatorek foukat malo, je asi uplne jedno, ze je naprosto tichy, bez vibraci a ma 6 ctyrbarevnych blikajicih LED-ek!
Ad RAID5. S kapacitou a poctem disku naprosty souhlas. Problem je ale v realne implementaci, pokud chcete mit moznost z RAID5 bootovat musite mit RAID5 radic, a zadny takovy levny neznam. Navic ma RAID5 tragicky pomaly zapis a ani reseni s HW cache RAM (zalohovanou baterkama), ktere je uz obvykle extreme drahe zadne vyrazne zlepseni neprinese. Navic RAID5 radice pro ATA disky funguji obvykle dost desne (testoval jsem Adaptec a Promise), (pole casto umre jen proto, ze jeden z disku ma bad-block, atp.), a SCSI disky jsou opet ukrutne drahe. Neni mi celkem nic platne, ze ztracim jen cast kapacity, protoze SCSI reseni je celkove stejne 2x drazsi nez SATA. Ad matrixRaid) Pouzil jsem desku ASUS P5GDC-V deluxe a samozrejme idealni by byly SATA disky (WD Raptor). OS je Windows 2003. Bohuzel jsem jiz drive pro puvodni PATA RAID5 radic koupil 3 PATA disky (300GB Seagate) a tak jsem musel v dannem pocitaci pouzit PATA<>SATA redukce (Kouwell tusim). V dalsim PC mam jiz jen dva disky (nepotreboval jsem takovou kapacitu, zato nizssi latence) WD Raptor (SATA, 10kRPM, 140GB), jedna se o barebone server ASUS (AP-1600E2 se tusim jmenuje) a disky jsou samozrejme v RAID1 (cili mirror). Rychlostne to je srovnatelne s RAID0 (stripe) tech 3 tristovek, pochopitelne cena za GB je vyssi, narozdil od RAID5 vsak napr. resynchonizace RAIDu po vypadku jednoho z disku trva asi 2hodiny (system je rel. funkcni, jen prace s diskem je pomalejsi), oproti tomu v pripade RAID5 trvala synchronizace asi dva dny a pocitac byl po tu dobu prakticky nepouzitelny ! Po techto zkusenost jsem proste RAID5 uplne zavrhl, jedinou sanci zustava pouze v pripade, ze bych z kapacitnich duvodu potreboval spojovat vice jak 2 disky a trval na vysoke spolehlivosti, protoze jinak radeji zvolim RAID10 se SATA disky a bude to rychlejsi a levnejsi.
Tak se nebudeme hadat, kazdy ma kousek pravdy. O software jste se nezminoval a mate celkem pravdu, ze ten musi byt specialni, to ovsem plati i pro 64-bitova CPU. Navic, limitujicim prvkem byva mnohem casteji chipset nebo motherboard, CPU byva nezridka kdy az ten posledni clanek. Me to jenom pripadalao trosku jako reklama na AMD ! :-)
enrigo) matrix Raid jsem zkousel, ale moc mne to nenadchlo, moznost administrace Raid poli mi pripadala dost minimalisticka a volnost v konfuguraci take. Napr. ja rad pouzivam 3 HDD v jednom PC, ze dvou pulek disku vytvorim mirror pro OS a z pulky disku tretiho pak obyc. swap. Ze zbylych trech pulek pak vytvorim stripe pro data (video soubory ke strihu - nepotrebuji vysokou spolehlivost, ale spise rychlost). Tohle vsak matrix Raid nedokaze, umi Raid pole jen ze dvou disku (resp. snad is RAID 10 ze ctyrech, ale to jsem nezkousel). Navic je to take softwareovy RAID, takze snad s vyjimkou Windows XP (ktere RAID schvalne nemaji) je to shodne s RAIDEM primo v OS. Takze obecne: matrix RAID = zadny velky zazrak.
autor clanku) Prosim, nematte verjnost nesmysly, ani 32-bitova CPU nemaji problem s vice jak 4GB RAM. Dokonce ani 16-bitova CPU nemela problem s vice jak 64kB RAM, jak znamo kazdemo, kdo mel doma AT-cko, nebo dokonce provni XT-cko! 4GB limit plati jen pro jeden souvisly datovy prostor, ktery bude primo adresovatelny, ruzne metody strakovani pameti se pouzivaji celkem bezne jiz desitky let ! Nejstarsi Petium melo jen 32-bit adresovou sbernici, uz Pentium II melo 36-bit adresovou sbernici, cili zvaladalo obslouzit az 64GB RAM (teoreticky, prakticky byla vsak velikost realne adresovatelne RAM omezena velikosti cache a tudiz schopnosti cacheovat takovou RAM). Takze nebalamutte lidi, napr. takovy INTEL Xeon (staci i ten nejstarsi na 1.4GHz) umi obslouzit az 64GB fyzicke RAM uplne bez problemu (uz davno a rozhodne neni 64-bitovy !) a programatorum snad neco rekne i nazev PAE X86 !
